Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 03.07.2017 19:07:19 

Čínský chocholatý pes  -  CHS Perro de Bolsillo

Standard‚ o plemeni
 

 

 

Standard čínského chocholatého psa

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

Secretariat gen.: 13, Place Albert I - B 6530 THUIN (Belg.)

Standard FCI č. 288/11.05.1998


Země původu: Čína

Datum publikace původního platného standardu: 24. 6. 1987

Využití: Společenský pes.

Klasifikace FCI: skupina 9 - společenští psi, sekce 4 - naháči. Bez pracovní zkoušky.

Celkový vzhled: Malý, čilý, ušlechtilý pes se středně silnou až jemnou kostrou, hladkým tělem bez srsti (srst se nachází pouze na tlapkách, hlavě a ocase) nebo tělem pokrytým měkkou "závojovitou" srstí. U tohoto plemene se vyskytují dva různé typy: lehký, energický typ s jemnou kostrou a hrubší typ s těžším tělem a silnější kostrou.

Chování/povaha: Veselý, nikdy zlý.

Hlava: Ušlechtilá, bez nadměrných vrásek. Vzdálenost od základny lebky ke stopu se rovná vzdálenosti od stopu ke špičce nosu. Hlava působí elegantně, výraz je bdělý.

Lebeční část:
Lebka: Mírně zaoblená a protažená.

Stop: Mírně, nikoli však nadměrně vyjádřený.

Obličejová část:
Nos: Nápadný, úzký v souladu s mordou. Přípustné je jakékoli zbarvení.

Morda: Mírně se zužuje, nikdy však do špičky. Morda je úzká, bez převislých pysků.

Pysky: Těsně přiléhající, tenké.

Čelisti/chrup: Silné čelisti s dokonalým pravidelným nůžkovým skusem, to znamená, že horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou kolmo postavené do čelistí.

Líce: S čistými obrysy, jemné (ne silné) a ploché, zužující se do mordy.

Chochol: V ideálním případě začíná u stopu a po krku spadá do špičky. Preferuje se dlouhý a bohatý chochol, řídký je však přípustný.

Oči: Natolik tmavé, aby se jevily černé. Bělmo není vidět vůbec, či jen v malém rozsahu. Oči jsou středně velké a posazené daleko od sebe.

Uši: Nasazené nízko: Nejvyšší bod základny ucha je v rovině s vnějším koutkem oka. Uši jsou velké a vztyčené, lemované srstí či nikoli, s výjimkou labutěnek (Powder Puff), u kterých jsou přípustné klopené uši.

Krk: Tenký, bez volné kůže, dlouhý a ušlechtile se svažující do silných ramen. Při pohybu je nesen vysoko a mírně klenutě.

Tělo: Střední až dlouhé, pružné.
Hřbet: Rovný.

Bedra: Pevná.

Záď: Správně oblá a osvalená.

Hrudník: Dosti široký a hluboký, žebra nejsou sudovitá. Hrudní kost nevystupuje. Hruď dosahá k loktům.

Spodní linie: Mírně vtažená.

Ocas: Vysoko nasazený, při pohybu nesený vzhůru nebo směrem ven. Ocas je dlouhý, směrem ke konci se zužuje, dosti rovný, není stočený ani zahnutý do strany, v klidu je přirozeně spuštěný. Chochol na ocase je dlouhý a bohatý, nachází se na spodních dvou třetinách ocasu. Řídký chochol je přípustný.

Končetiny:
Hrudní končetiny: Nohy jsou dlouhé a štíhlé, postavené dobře pod tělem.

Ramena: Čistá, úzká a dobře uložená vzad.

Lokty: Těsně přiléhají k tělu.

Nadprstí: Jemná, silná, téměř svislá.

Pánevní končetiny: Zadní nohy jsou postavené daleko od sebe. Úhlední zadní končetiny musí být takové, aby hřbet byl rovný.

Kolenní ohbí: Pevná a dlouhá, plynule přecházející do hlezen.

Hlezna: Nízko uložená.

Tlapky: Výrazné zaječí tlapy, úzké a velmi dlouhé, s jedinečným protažením malých kostí mezi klouby, zejména u předních tlapek, které se téměř jeví tak, jako by měly zvláštní kloub. Drápy jsou středně dlouhé, jakkoli zbarvené. Ponožky jsou v ideálním případě omezené na prsty, nesahají však nad vrchol nadprstí. Tlapy ani prsty nejsou vbočené, ani vybočené.

Chůze/pohyb: Dlouhý, plynulý a elegantní s dobrým dosahem a silným posunem.

Srst: Osrstění: Na žádném místě na těle se nevyskytují velké plochy srsti. Kůže je jemná, hladká, na dotek teplá. U labutěnek (Powder Puff) se srst skládá z podsady s měkkým závojem dlouhé srsti - závojovitá srst je charakteristickým znakem.

Barva: Jakákoli barva či kombinace barev.

Velikost/hmotnost:
Ideální kohoutková výška psů: 28-33 cm, fen: 23-30 cm
Hmotnost se značně liší, neměla by však přesahovat 5,5 kg.

Vady: Jakákoli odchylka od výše uvedených požadavků by měla být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo být přímo úměrné stupni odchylky.

Poznámka: Psi by měli vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.

zdroj: www.klubchovatelunahacu.cz

 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čínský chocholatý pes

Historie
Plemeno čínský chocholatý pes pochází pravděpodobně z Číny. Již od starověku můžeme nalézt bezsrsté psy s typickými chocholy na historických malbách v nejrůznějších částech světa. Dochovaly se i záznamy o existenci čínských naháčů na počátku vlády čínské dynastie Han (200 let před Kristem). Jsou doloženy dva typy naháčů. Jeden byl menší (6-7 kg), takzvaný svatyňový pes, druhý typ byl těžší (11-12 kg) a jeho osud končil většinou v žaludcích hladových strávníků. Toto plemeno plnilo řadu historických rolí, což je patrno z různých názvů, jako je svatyňový pes, čínský královský naháč, čínský jedlý pes, později i čínský lodní pes. Naháči střežili posvátná místa, byli výbornými lovci hlodavců, měli i důležitou úlohu v medicíně - přímé předávání živočišného tepla prostřednictvím jemné kůže a silné proudy uklidňující energie působily blahodárně u pacientů s revmatismem a u psychicky labilních osob. Ve druhé polovině 18. století naháči v Číně prakticky vymizeli, další vývoj tohoto plemene se odehrával v Americe a Velké Británii. K nám byli první čínští naháči s průkazem původu dovezeni v roce 1990.

Celkový vzhled
Důležitým faktem v historii tohoto plemene je, že jejich lysost vznikla spontánní genetickou mutací. V plemeni existují dvě rovnocenné variety - lysá (čínský chocholatý pes, naháč, hairless) a osrstěná (čínský chocholatý pes osrstěný, labutěnka, powder puff). Pro lysou varietu je typický chochol srsti na hlavě a husté osrstění dolní části končetin a ocasu, pro osrstěnou varietu je to dlouhá, hebká a splývající srst po celém těle. Při opakovaném spojování jen bezsrstých jedinců jejich potomkům řídne až mizí požadované osrstění hlavy, nohou a ocasu, celkově slábne kostra, snižuje se kohoutková výška, častěji se vyskytuje nepřirozený vývoj chrupu. Proto jsou osrstění jedinci důležití pro zdraví plemene a chovatelé dbají na křížení obou variet. Zvláštností variety hairless je vyšší povrchová teplota 39 až 42 stupňů, vnitřní teplota je stejná jako u ostatních plemen. Od ostatních plemen naháčů, peruánského a mexického, se liší hlavně existencí dvou uznaných variet, výrazným osrstěním hlavy, uší a ocásku a malým vzrůstem.

Charakter
Čínský chocholatý pes nesmírně miluje přítomnost člověka a co nejčastější tělesný kontakt s ním. Na druhé straně je i psíkem sportovním a houževnatým, rychle reaguje na podněty okolí. Je živý, mrštný, ale nikdy útočný. Povahu má citlivou a láskyplnou, velmi rád se chová a mazlí. Na druhou stranu někteří naháči nebývají nadšení přítomností cizích osob a rozhodně nepatří k plemenům, která by se radostně vrhala na neznámou osobu. Potřebují určitou dobu, aby člověka zařadili do okruhu svých známých, teprve pak jí věnují svoji přízeň. V USA jsou čínští chocholatí psi také pravidelnými účastníky agility. Mnoho majitelů popisuje velice příjemný pocit při kontaktu s kůží tohoto psíka, někdo dokonce hovoří i o předávání pozitivní energie. Naháči jsou vhodní jak pro osamělé lidi, tak i jako společníci dětí. Čím více mají kolem sebe lidí, kteří jim věnují svoji láskyplnou péči, tím jsou šťastnější. V žádném případě nesmějí být drženi v kotci.

Použitá literatura:
- Svět psů 7/99

TOPlist